|
| |
|
|
Postavení poslance PS PČR v legislativním procesu
Kočí, Kristýna ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Hlavním smyslem mé diplomové práce nazvané "Legislativní proces - role poslance Parlamentu ČR" je analyzovat proces přípravy, rozhodování a schvalování zákonů Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR se zaměřením na roli poslance v legislativním procesu (včetně komparace mezi poslanci koaličními, opozičními a nezařazenými) a nabídnout srovnání teorie, tedy možností daných ústavou a dalšími zákony a skutečnou praxí.
|
|
|
Proces schvalování zákonů v České republice
Jabůrek, Lukáš ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Výzkum se zabývá otázkou, jak v praxi funguje proces schvalování zákonů v České republice, od jejich navrhování, přes schvalování, až po samotnou implementaci. Veřejnost zastává názor, že schvalování zákonů a jednání (hlavně) v Poslanecké sněmovně je zbytečně zdlouhavé a dochází tak ke snižování efektivnosti celého procesu a rovněž k oddalování schvalování některých důležitých zákonů. Výzkum se tedy zaměří na otázku, jakými prostředky mohou ústavní činitelé, převážně poslanci, ovlivnit proces schvalování zákonů a jak těchto prostředků reálně využívají. V souvislosti s hlavní výzkumnou otázkou se teoretická část zaměří na detailní analýzu Ústavy České republiky, konkrétně její část, kde je popsán proces schvalování zákonů, následně pravomoci ústavních činitelů. Pro výzkum bude využit jednací řád Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Analytická část se bude věnovat konkrétním třem příkladům schvalování zákonů (Zákon o registru smluv, Protikuřácký zákon a Zákon o evidenci tržeb), jejich průběhu, pozměňovacím návrhům a hlasování v Poslanecké sněmovně. Případně se také zaměří na další reakce Senátu a prezidenta republiky. Ve všech třech případech se výzkum pokusí odpovědět na výzkumnou otázku a shrnout, jak v praxi reálně ústavní činitelé využívají svých pravomocí, jak ovlivňují proces...
|
|
|
Postavení poslance PS PČR v legislativním procesu
Kočí, Kristýna ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Hlavním smyslem mé diplomové práce nazvané "Legislativní proces - role poslance Parlamentu ČR" je analyzovat proces přípravy, rozhodování a schvalování zákonů Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR se zaměřením na roli poslance v legislativním procesu (včetně komparace mezi poslanci koaličními, opozičními a nezařazenými) a nabídnout srovnání teorie, tedy možností daných ústavou a dalšími zákony a skutečnou praxí.
|
|
|
Problematika platového ohodnocení členů Parlametu ČR
Eberle, Jan ; Civínová, Denisa (vedoucí práce) ; Pikola, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku týkající se platového ohodnocení poslanců a senátorů, tedy členů Parlamentu ČR. Pro cíl práce byla sestavena hypotéza: Pokud budou zákonodárci ohodnoceni podle průměrné účasti na schůzích PSČR a Senátu ČR, výdaje na jejich platy včetně náhrad budou minimálně o třetinu nižší.
Teoretická část práce se věnuje Parlamentu České republiky, zaměřuje se na jeho historii, rozdělení na Poslaneckou sněmovnu a Senát a vybrané orgány těchto komor. Cílem je seznámení s prostředím a pracovní náplní poslanců a senátorů. Dále jsou v teoretické části popsána práva členů parlamentu na imunitu, podrobně jsou pak rozebrány nároky na platové ohodnocení a poslanecké náhrady.
Praktická část je věnována analýze jednotlivých dat týkající se pouze Poslanecké sněmovny a to z důvodu omezení šíření, poskytnutí publikace a dalšího použití dat získaných ze Senátu. Analýza je nejdříve provedena pro jednotlivé politické strany zvlášť a poté i pro kompletní Poslaneckou sněmovnu. V této části práce jsou použity metody určování středových hodnot, tedy aritmetický průměr, modus a medián.
|
|
|
Lisabonská smlouva a vnitrostátní parlamenty: Studie č. 1.204
Čakrt, František
Role vnitrostátních parlamentů na unijní úrovni je v posledních letech stále posilována. Již před přijetím Lisabonské smlouvy vnitrostátní parlamenty aktivně monitorovaly a připomínkovaly návrhy unijní legislativy a s přijetím Lisabonské smlouvy se tato úloha ještě posiluje. Práce přináší přehled aktuálních změn, které vnitrostátním parlamentům Lisabonská smlouva přináší, a věnuje se také meziparlamentní spolupráci, která je základním předpokladem realizace některých nově zavedených kontrolních mechanismů.
Plný text:  PDF
|
|
|
Etické kodexy v parlamentech zemí Evropské unie: Studie č. 1.205
Němec, Jan
Práce se zabývá druhy etických kodexů používaných v politické sféře, např. kodexy politických stran nebo předvolebních kampaní, hlavní pozornost je věnována kodexům chování přijatých v zákonodárných sborech ve vztahu k působení poslanců. Jsou uvedeny argumenty pro a proti zavádění takových kodexů a na základě rozboru existujících kodexů v irském, polském a britském parlamentu blíže představen obsah a sankční mechanismy. Přiloženy jsou texty etických kodexů zákonodárných sborů tří výše uvedených parlamentních komor (v původním znění).
Plný text: PDF
|
|
|
Vytváření programu a pořadu schůze a změny ve schváleném pořadu (ve vybraných parlamentních komorách): Studie č. 1.209
Syllová, Jindřiška
Studie se zabývá vytvářením programu, organizováním pořadu schůze a možnými změnami, flexibilitou již schválených pořadů. Organizaci programu a pořadu parlamentních komor je možno rozdělit na několik typů, kdy většina komor tradičních parlamentů v podstatě nedovoluje změny hlavního programu a pořadu činěné tentýž den, aby nedocházelo k nepředvídaným programovým zvratům a rovněž aby vláda dosáhla plynulého přijímání navržených zákonů. Naopak v typu parlamentu, který se uplatňuje v parlamentních republikách postkomunistických států (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy) jsou jednací řády ovlivněny tím, že agendu parlamentních komor (hlavního programu) povětšinou vytváří parlamenty samotné.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.